Co by se dalo říct o Spartan Trail? Jsou to závody v terénu, bez překážek o délkách 10, 21 a 50 kilometrů. Pokud zvládnete všechny tři závody v jednom roce, poskládáte si speciální trailovou Trifectu. No a to je asi tak všechno, co potřebujete vědět.

Dobře, pojďme se na to podívat trochu víc. Osobně jsem příchod této disciplíny velmi přivítal, protože jako letitý účastník standardních Spartan závodů velmi rád vzpomínám na delší běžecké pasáže, které jsou nedílnou součástí na tratích Beast. Tam jsem si vždy skvěle odpočal jak fyzicky, tak psychicky. Když má člověk před sebou jen cestu, nevidí žádné překážky, neslyší žádné zlověstné zvuky kladek atd., je to kolikrát to nejlepší, co v danou chvíli může přijít. Vypnout a užívat si běh. Ne že by to bylo něco přelomového, co bychom neznali už jen z tréninků. Ale tady to má přeci jen něco navíc. V prvé řadě je to atmosféra závodu, která je na všech akcích Spartan velice specifická a nepřenositelná, ať už je to Trail, Sprint, Ultra, nebo Hurricane Heat. Dalším důvodem bývá i místo konání, resp. ta možnost proběhnout se na zajímavých místech. 

V neposlední řadě je to i setkání se známými. Jestli už se v tomto sportu nějakou chvíli pohybujete, jistě kolem sebe máte lidi, se kterýma se rádi vidíte a na Trailu určitě někoho z nich uvidíte. 

Tak to je takový obecný výčet toho, proč si alespoň já myslím, že Trail má smysl alespoň občas absolvovat. A taky by se slušelo poznamenat, že je velice zajímavý zážitek přijet tam, absolvovat vše, jako na klasických závodech a pak vystartovat s pocitem, že vás do cíle nepotká ani jedna překážka a nebudete muset dělat jediný angličák. Snad se všemi, co jsem měl tu čest se na toto téma pobavit byla shoda na tom, že ten pocit je velice zvláštní. To není myšleno nijak negativně a stojí to za ten prožitek. Nemluvě o tom, že nálada na trati je o poznání odlehčenější. Nakonec Trail má motto “jen vy a příroda”. A já myslím, že je to velice trefné v kontextu ostatních akcí z nabídky Spartan.

Při pohledu na letošní kalendář bych rád zmínil dva závody. Ten první nás čeká už velmi brzy v Děčíně. Kdo byl předchozí rok v Tanvaldu, určitě potvrdí, že tam zimní Trail měl kouzelnou atmosféru. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat v Děčíně, každopádně očekávám něco podobného. Oproti Tanvadlu je možné si dát i půlmaratonskou vzdálenost, což vidím, jako velké lákadlo. Tím spíš, že tato disciplína se v kalendáři neobjevuje příliš často, takže pokud někdo pomýšlí na Trailfectu, určitě by v Děčíně na 21K neměl chybět. Na území ČR to nakonec bude jediná možnost si toto zaběhnout.

Druhý závod, resp. závodní víkend je v půlce července na Slovensku. V tuhle chvíli mám v hledáčku závod na 50 kilometrů, který je podle mě skvělou generálkou před Ultra, který se koná za měsíc a půl od tohoto víkendu. To je dostatečně dlouhá doba na to, abychom doladili detaily před nejobtížnějším závodem sezóny. Právě ta dlouhá trať, závodní nastavení a letní podmínky budou skvělou prověrkou.

V kalendáři je samozřejmě víc závodů Trail, které jsou ve většině o vzdálenosti 10 kilometrů. Každý z nich pak může být skvělou vstupní bránou pro úplné nováčky, kteří by rádi ochutnali tu atmosféru, chtěli by se stát aktivními účastníky a chtěli by ulovit svou první medaili. V takovém případě můžu vřele doporučit.

Také jsem zavzpomínal na doby, kdy jsem si ze závodů odnesl pár zranění, co mě na nějaký čas vyřadily ze závodů. Tenkrát byla obrovská chuť závodit, ale se zdravotním stavem to úplně na překážky nebylo. Co bych tenkrát dal za to, mít možnost si dát “alespoň” ten Trail. 

Tak to je mých pár důvodů, proč je tahle disciplíná krásná a zajímavá. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Uvidíme sa na TRAILu! AROO!