Rozhovor: Miloš Liška a jeho 50. zlato v Age Group!

Jedna obyčejná sobota na konci července 2023. Stojím, jako mnoho ostatních na náměstí maďarského města Vác, kde se právě doběhl Sprint a skončil slavnostní ceremoniál.

Nic výjimečného, byli dekorováni vítězové jednotlivých kategorií, tak to bývá vždy. Dnešek je ale jiný. Mužskou věkovou kategorii 50-54 let vyhrál dopoledne český závodník Miloš Liška. Ta exkluzivita okamžiku spočívá v tom, že se mu na krku houpe již padesátá zlatá medaile. Vychutnává si uznání i respekt přihlížejících spartanů a s celou padesátkou zlatých medailí na krku ochotně pózuje fotografům. I já využívám chvíle a zkouším Miloše krátce vyzpovídat. Známe se už delší čas, a tykáme si.

Stát padesátkrát na nejvyšším stupínku svojí věkové skupiny je úctyhodný výkon. Jak velké časové období uběhlo mezi první a padesátou zlatou plackou?

Mezi první a padesátou zlatou plackou uběhly necelé 4 roky.

Často vítězíš start-cíl a to samo o sobě budí respekt. Dělal jsi nějaký jiný sport před tím, než ti do života vstoupil Spartan?

Můj první "sport" v životě byly šachy. Hrál jsem je od cca 5 do 18 let. Před Spartanem jsem jen běhal. Od městských závodů typu Runtour (5-10 km), přes maratony, ultramaratony a běhy na 24 hodin.

Které medaile ze své zlaté padesátky si ceníš nejvíc, a na kterou z nich jsi se, podle tebe, nejvíc nadřel?

Nejvíce jsem se asi nadřel na medaili z USA, kde bylo MS v Ultra a běželo se 25 hodin. Byla tam nadmořská výška přes 3 000 m, časový posun cca 9 hodin, teplota v noci klesla k nule a komfortní zóna na louce pod otevřeným nebem! Takže opravdu spartanské podmínky!

Potkáváme se spolu často na závodech napříč Evropou, ale vím že jezdíš i dál. Zkus říct, kde se ti zatím nejvíc líbilo, proč zrovna tam a kolikrát jsi vlastně už proběhl spartanskou cílovou páskou? V kolika zemích to bylo?

Spartanských závodů mám za sebou zatím 69 a bylo to ve 12 zemích světa. ČR, SK, PL, HU, SWE, USA, ROM, GR, SLO, Andorra, DE, AT.

Je docela těžké říci, kde se mi nejvíce líbilo, protože v každé zemi je příroda jiná. Ale jestli mám teda určit tu nej destinaci, tak by to bylo asi v USA, kde jsem během jediného tréninkového výběhu poblíž městečka Telluride běžel až na vrchol Palmyra Peak (4 039 m. n. m) a zažil jsem tam všechna roční období. Dole okolo 20° C, ve 3 000 m podzimní krajina a ve 4 000 m poletoval sníh.

Můžeš závěrem ještě zkusit poradit všem spartanům, kteří pokukují zatím marně po stupínku nejvyšším, nějaký recept, nebo tajnou přísadu do tréninku, aby si svůj sen taky jednou splnili?

Každý si jednou ten svůj sen může splnit, záleží jen na něm jaké si dává cíle!

Já bych to shrnul do několika jednoduchých bodů:

1) tvrdá práce - nevěř na štěstí, věř v tvrdou práci

Moje rada: každý trénink poctivě odmakat, já střídám běh, kolo, fitness, regeneraci.

2) trpělivost - pokud ztratíš trpělivost, prohráváš "bitvu"

Moje rada: dávej si postupné cíle, např. top 10, top 5, pódium.

3) obětování - pokud se neobětuješ pro to, co chceš, staneš se obětí

Moje rada: urči si priority a cíle, po kterých toužíš

4) konzistence - konzistence je to, co proměňuje průměrnost v dokonalost

Moje rada: každý den pracuj na svém snu, bez důslednosti nedosáhneš nikdy většího úspěchu.

5) disciplína - disciplína udržuje tvůj růst a motivace tě dostane do pohybu

Moje rada: vždy se najdou dny, kdy se ti nechce. Něco tě bolí, není dobré počasí, máš jakýkoliv problém, musíš se přes tyto dny prosadit bez ohledu na to, jak se cítíš. Vždy je alternativa!

6) sebedůvěra - věř v to co děláš, věř ve své schopnosti

Moje rada: když budeš věřit tomu, co děláš, a dáš si ty největší cíle, tak to je první krok k úspěchu!

No a co se týče "tajné přísady" do tréninku nebo i po, tak je to Georen, který mi hlavně v začátcích, kdy tělo dostávalo záhul. Bolely mě skoro všechny klouby, svaly a šlachy, pomohl mi od všech bolestí. Dokonce mi vloni po operaci kolene pomohl k rychlejšímu návratu do tréninků.

Tak to je opravdu skvěle shrnutí. Na tvém příkladu je vidět, že to opravdu funguje.

Myslím že ti mohu za všechny spartany popřát spoustu dalších let na závodních tratích našeho sportu, pevné zdraví a ať se ti zlatá sbírka ještě o veliký kus rozroste. Díky za rozhovor, Miloši.