Cesta k mému prvnímu závodu - zpět na trať po porodu

Leden 2024 - Jsem zpět na trati, tři měsíce po narození mé holčičky, s červenou čelenkou, obrovským úsměvem na tváři, sice s velkýma očima, ale čekám, až závod začne skvěle nadšení!

Jak jsem se sem dostal? O tom bude tento příspěvek, moje cesta zpět na startovní čáru a tipy, jak se dostat zpět. Rád bych zdůraznil, že nejde o obecný recept, délka cesty a čas strávený u jednotlivých „překážek“ se u každého člověka liší, nicméně kroky, které je třeba podniknout, platí obecně ve všech situacích.

Nejdůležitější základy – nemá cenu se snažit rychle posunout nahoru, pokud žebřík není stabilní

Obecně platí, že zesílení je základní. Ve všech případech je nutné zejména posilování trupu a svalů pánevního dna, což zahrnuje speciální trénink. To je první krok, pokud jsi s tím v pohodě - kromě toho se samozřejmě chození s malým může a mělo dělat - tak se můžeš začít vracet k větším vahám a zase běhat. Obecně je toto období minimálně šest týdnů, ale i poté se vyplatí v posilování pokračovat.

U mě se to stalo tak, že jakmile jsem dokázala vytlačit kočárek až na ulici (není to jednoduché, bydlíme na horách a proto je kočárek také velmi bytelný), rozhodla jsem se začít trénovat. Nejprve to znamenalo 10, pak 15, pak 20 minut cvičení, když jsem měl pauzu, dělal jsem cvičení. Mnohokrát jsem se cítil velmi slabý, ale věděl jsem, že by bylo lepší, kdybych trénink absolvoval, a samozřejmě časem, a to není možnost, ale nutnost mít stabilní základ. K tomu jsem cvičila speciální poporodní regenerační cvičení a také začala znovu cvičit jógu.

Ve 12. týdnu jsem už chodila na trénink s kettlebellem a i když s menšími váhami a úpravou pár cviků, bylo fajn konečně cvičit i se závažím. Od té doby jsem doma opět vytáhla kettlebell a kromě core tréninku zařazuji do svých posilovacích cviků tuto super pomůcku, která vám umožní procvičit si celé tělo doma i s vaším prckem.

Co je velmi důležité v prvním období:

- Určitě se poraďte se svým lékařem! - Posilujte tak často, jak jen můžete, ale nestresujte se, když pár dní vynecháte, je to těžké období, to se stává a není to teď hlavní priorita. -Trpělivost! Nesoutěžte sami se sebou ani s ostatními, dejte si čas na návrat.

Rozvrhněte se – buďte spontánní, buďte kreativní

Ano, v tuto chvíli může být velmi obtížné vyčlenit si čas, čekáte na ideální příležitost k tréninku. Ujišťuji vás, že nic takového neexistuje. Trénuješ, když můžeš. Vždy je možnost si trochu zacvičit, pokud chcete. Otázkou je jen forma pohybu a dostatečná kreativita a z toho by se neměl nikdo cítit špatně, nebudeš špatná matka, protože tomu věnuješ 1 hodinu denně - někdy víc, někdy míň a někdy se to skládá z více detaily - pro sebe, ve skutečnosti je to často sdílené může být také program. A ano, 10-15-20 minut tréninku něco stojí. Je to stejně, jako kdybyste se vůbec nehýbali, spousta z mála jde daleko.

Užijte si společně strávený čas

Myslím, že tohle je na tom všem nejlepší, těch mnoho společných procházek. Jelikož jsem si během těhotenství na chůzi zvykla, jelikož jsem se mohla kochat krásami přírody s menší námahou, ale stále v pohybu, je naprosto nezbytné, abychom začali chodit spolu, ne ve stejnou dobu. Od té doby je to tak, i když běhání už jde, vždy se jdeme projít. Dobrý vzduch je pro dítě dobrý a vy ho potřebujete také.

Když už jsem s kočárkem chodila na delší procházky, začali jsme poznávat nosítko. I proto je důležité posilování, aby vaše svaly jádra zvládly zátěž navíc, i pár kg je na začátek těžkých. A samozřejmě i zde je důležitá gradace a pokud se vydáte do terénu, musí mít boty kromě pohodlí vždy správnou přilnavost k počasí a terénu.

Zpět k běhání

Běh byl rozhodně to, co mi v tomto období chybělo nejvíc, a tak jsem se těšil, až to naberu, ne-li přesně tam, kde skončil. Myslím, že nejdůležitější je popustit uzdu egu a užít si každý běžecký krok, protože vaše tělo mělo mnohem důležitější a těžší úkol než běžet závod.

Během těhotenství jsem mohla dlouho běhat, což znamenalo kombinaci běhání a chůze od poloviny do posledních dvou měsíců, pak už jen chůzi a pěší turistiku. Vzhledem k tomu, že jsem dokázal vydržet v pohybu a běhat docela dlouho a pak zbývalo hodně chůze, měl jsem náskok i v restartu. Když se dny trochu usadily a já začala nabírat síly, postupně jsem se zatěžovala společnými procházkami, s kočárkem a s klokankou v terénu, konečně přišlo 6-ti týdenní kontrolní období. V té době jsem již 5 týdnů tlačila posilující regenerační program a 4 týdny nepřetržitě procházky a túry. Dostal jsem zelenou a mohl jsem začít běhat... to znamená trochu zaběhnout do chůze. Už jsem z toho měl velkou radost, běhání mi moc chybělo. Když to začalo, asi 1,5-2 týdny, přešel jsem na nepřetržitý běh a dal jsem 3 km velmi v klidu. Ano, začíná se tempem 7 minut. Naštěstí si moje tělo pamatuje množství práce, kterou jsem tomuto sportu dal, a rychle jsem se dostal pod 6 kroků na těchto krátkých vzdálenostech 3-5 km. Už je tu prosinec, na Vánoce jsem si dal za cíl uběhnout 10km v pohodovém tempu, to byl můj sportovní cíl do konce roku. A povedlo se! Mám opět radost z každého poporodního PB času a vzdálenosti a užívám si každou minutu, i když je to někdy náročné.

Co byste nikdy neměli ztratit ze zřetele, je to, že toto je VAŠE cesta!

Pokud vám mohu dát jednu radu, tak je to o progressiveismu. Nepřehánějte to! Nemusíte nikam spěchat, ale z dlouhodobého hlediska se můžete zkazit, když nebudete dávat pozor na značky a hned budete chtít běžet jako předtím. Následující aspekty mají velký vliv na - oblíbenou otázku -, kdy můžete začít běhat: - vaše kondice a předchozí sportovní návyky, váš stav před těhotenstvím, - jak moc jste byla/mohla zůstat v pohybu během těhotenství, - způsob dodání, svoboda zásahu, - po jaké době začněte regenerační cvičení a procházky, protože bez nich to nepůjde - netlačíš to příliš daleko.

Pokud je odpověď na všechny tyto otázky kladná, pak dejte na moji radu, kromě toho, že si uděláte čas pro sebe a své zdraví, vraťte se postupně a nechte si od specializovaného lékaře – specialisty na pánevní dno – potvrdit, že cvičit můžete, protože to není záleží, jestli jsou to dva týdny nebo dva měsíce k dosažení 1-1 příčky, ale že žebřík, na který stoupáte, je stabilní.

Jaké to bylo zpátky na hřišti?

Skutečné štěstí! Vybral jsem si pro start domácí zimní sprint v Salgótarjánu a rozhodl jsem se velmi dobře. Všechno, o co ráda soutěžím, atmosféra, výzva, zkušenost, boj se sebou samým a dojetí do cíle, splnění překážek a štěstí po super běhu, všechno jsem měl, doprovázel mě i můj nejroztomilejší fanoušek! Závod proběhl nad očekávání dobře, ani mě nenapadlo, že budu s tříměsíčním miminkem jen o vlásek na pódiu. Byl to nádherný den a nyní mohu s jistotou říci, že se uvidíme na trati!

Všem, kdo jsou na tom podobně, přeji vytrvalost a trpělivost a ať si to užíváte, protože je to opravdu velká věc a je úžasné, co naše těla dokážou, a znáte to rčení o sparťanských ženách... dětský závod vás čeká za pár let!